Termovizní měření, termovize v boji proti plísním

V posledních letech dochází ve velkém k výměnám oken u rodinných a bytových domů. Vedle nesporných pozitiv (nižší tepelné ztráty, lepší zvuková izolace, minimální nároky na údržbu, zvýšení estetické hodnoty objektu, ...) se v praxi projevují i negativa v podobě nadměrného srážení vodní páry a výskytu plísně v bytě a interiéru, které ovlivňují komfort bydlení a zdraví.

Původní okna díky spárovým netěsnostem zajišťovala výrazně vyšší výměnu vzduchu, než okna nová a tím se podstatně snižoval potenciál výskytu plísní v bytě. Po výměně oken dochází vlivem jejich vysoké těsnosti v krátké době ke zhoršení kvality vnitřního ovzduší interiéru bytu. To to platí zejména v topném období, kdy se obecně méně větrá.

V zimních měsících (v topném období) dochází k podstatnému zvýšení dříve obvyklé vlhkosti vzduchu v bytě, které se projevuje kondenzací vodní páry na oknech a vnějších stěnách s teplotou nižší než je teplota rosného bodu. Dalším projevem zvýšení vlhkosti vzduchu v interiéru bytu bývá tvorba alergenní plísně v bytě se všemi negativními důsledky na lidské zdraví.

V praxí prověřené řešení pro odstranění výskytu plísní v interiéru

Termovizní měření odhalí rozložení povrchových teplot na vnějších - ochlazovaných stěnách, které spolu s naměřenou relativní vlhkostí a teplotou vzduchu jsou základem pro vyhodnocení potenciálu tvorby plísní.

Součástí vyhodnocení je

• stanovení účinnosti výměny vzduchu v interiéru během topného období
• určení maximální absolutní hodnoty vlhkosti vzduchu, při které ještě nebude docházet k tvorbě plísní v bytě
• návrh řešení pro odstranění výskytu plísní v bytě

Kontaktujte nás a objednejte si termovizní měření.

Postup, jak zvýšit účinnosti větrání  po dobu topné sezony

• uživatel provádí pravidelné měření relativní vlhkosti a teploty v bytě a venku zpravidla 2 až 3 měsíce před topnou sezonou a po dobu topné sezony. Z těchto hodnot se vypočítá absolutní vlhkost vzduchu uvnitř a venku. Snižovat vlhkost vzduchu v bytě větráním lze pouze tehdy, pokud je absolutní vlhkost venkovního vzduchu nižší, než uvnitř .
• Tímto způsobem lze efektivně sledovat účinnost větrání (vysoušení vzduchu v bytě). Viditelným výsledkem pro uživatele bytu bude postupné snižování nadměrného srážení vodní páry a snižování výskytu plísní v interiéru.
• K měření lze doporučit i základmí modely digitálních meteostanic, které jsou schopny měřit parametry vzduchu s dobrou přesností, případně je vhodné si nechat zkontrolovat odchylku stávajícího vlhkoměru.
• Analogové domácí vlhkoměry zpravidla nesplňují požadavky na přesnost.
• Měření venku lze nahradit využitím dat z nejbližší meteostanice, kterou naleznete např. ZDE

Spočítejte si absolutní vlhkost vzduchu pomocí jednoduchého formuláře.

Pojmy

Rosný bod (teplota rosného bodu) je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100 %). Pokud teplota klesne pod tento bod, nastává kondenzace. Teplota rosného bodu je různá pro různé absolutní vlhkosti vzduchu: čím více je vodní páry ve vzduchu, tím vyšší je teplota rosného bodu, čili tím vyšší teplotu musí vzduch mít, aby vodní pára, obsažená ve vzduchu, nezkondenzovala. Naopak pokud je ve vzduchu vodní páry jen velmi málo, může být vzduch chladnější, aniž pára zkondenzuje.

Vzduch za určité teploty může obsahovat jen určité množství vodních par. Čím je teplota vzduchu (a tím i páry) vyšší, tím více páry může v jednotce objemu být.

Relativní vlhkost vzduchu udává poměr mezi okamžitým množstvím vodních par ve vzduchu a množstvím par, které by měl vzduch o stejném tlaku a teplotě při plném nasycení (relativní vlhkost vzduchu je závislá na teplotě vzduchu a množství vodní páry ve vzduchu, maximální hodnota relativní vlhkosti je 100%).

Absolutní vlhkost vzduchu vyjadřuje skutečnou hmotnost vodní páry obsažené v jednotce objemu vzduchu (absolutní vlhkost není závislá na aktuální teplotě vzduchu)

Příklad skutečného obsahu vodních par ve vzduchu

Příklad skutečného obsahu vodních par ve vzduchu (Absolutní vlhkosti) pro průměrné měsíční hodnoty relativní vlhkosti a teploty vzduchu pro nejteplejší a nejchladnější měsíce v roce 2008 a 2009

Požadavky na množství vyměňovaného vzduchu

Větrání bytů u nás není ošetřeno žádným předpisem (na rozdíl například od pracovišť, škol atd.). Obecně se zde větrání navrhuje tak, aby se buď splnil požadavek intenzity výměny vzduchu 30 až 60% celkového objemu vzduchu za hodinu, nebo aby přívod čerstvého vzduchu byl 15 až 30 m3/h na osobu.

Kvalitu vnitřního ovzduší ovlivňují zejména tyto faktory

1. Fyzikální – teplota, vlhkost vzduchu
2. Chemické – obsah anorganických a organických škodlivin (např. oxidy kyslíku a dusíku, formaldehyd, radon navázaný na částice prachu)
3. Biologické – patogeny (bakterie, viry, plísně), roztoči, pyl rostlin, prach ze srsti zvířat

Splněním požadavků na množství vyměňovaného vzduchu se minimalizuje negativní vliv nejenom nadměrného srážení vodní páry a výskytu plísní v interiéru, ale i všech dalších negativních faktorů ve vnitřním ovzduší bytu.